jeannott 

Oblíbená alba

Alba, která má jeannott v oblíbených
reklama
35 fotek, březen 2013 až prosinec 2016, 302 zobrazení, 359 komentářů
Aby ti bylo veseleji, Džín. :)
Pokud potěším i někoho jiného, budu ráda...
27 fotek, 4.3.2017, 65 zobrazení, 45 komentářů | cestování, dokumenty, koníčky
ALB 595 - součástí zámeckého nádvoří je Čestný dvůr, který byl na severu uzavřen řadou alegorických soch, představujících měsíce a roční doby z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Nechala jsem v pořadí, jak jsou na místě samém ... snad si každý i tak najde to své ...
70 fotek, leden 2014 až únor 2017, 426 zobrazení, 119 komentářů | dokumenty, lidé, města, zábava
ALB 1059
44 fotek, 15.10.2016, 1 098 zobrazení, 495 komentářů | kultura, města, rodina-přátelé
zase nás bylo pět
69 fotek, září 2016, 404 zobrazení, 34 komentářů
Nedělní vernisáže se i přes velké horko zúčastnilo plno zájemců o výtvarné umění.
K poslechu a později i k tanci - kdo měl zájem-zahrálo V-trio (Vašinovic trio )
Paní S. Vašinová připravila pro přítomné velice zajímavý program - byl nachystán velký formát papíru a barvy. Každý mohl na toto dílo přispět i jen malou čárkou, odměnou pro odvážné byly nachystány obrázky od p. Vašinové , každý si mohl vybrat z velkého množství obrázků, které p. vašinová pro tuto přílezitost namalovala.
63 fotek, 24.8.2015, 709 zobrazení, 971 komentářů | architektura, krajina, příroda, rodina-přátelé
Hadí vrch, bývalé Zhůří, hrad Velhartice, Sklářské údolí u Křemelné, Džín a její dva kluci, sluníčko a pohoda - tak lze ve stručnosti popsat jedno šumavské výletování i tohle album. Fotek jsem zařadila víc než dost, ale mně se prostě nechtělo ten hezký den porcovat. (Alespoň se mi nerozklíží vzpomínky.)
Ačkoliv je někdy Šumava drsná jako rejžák na podlahu, působí na mě vždycky tak nějak dojímavě, nostalgicky. Nenechává mě chladnou, ani když mi roste rampouch u nosu a krystalizuje čaj v čutoře. Šumava to se mnou prostě umí. Bez ohledu na roční období nebo na místo, na to, jestli ji obdivuji na výletě nebo na monitoru, pokaždé na mě přátelsky mrká.
Když jsem upravila poslední fotku tohoto alba, mrkla na mě tak významně, že jsem se s ní nedokázala jen tak rozloučit. Uvelebila jsem se tedy ve svém oblíbeném křesle, vzala si do ruky knížku o zajímavostech ze staré Šumavy a Bavorského lesa a hezky si v ní početla.
Napadlo mě, že by bylo fajn některé z těch pozoruhodných informací poslat dál, tak jestli nikam nepospícháte, zvu Vás na špacír do dob minulých:

MASO ZE SKLÁŘSKÉ NABĚRAČKY

Maso z naběračky je prostý sklářský pokrm, který si taviči a skláři ze Šumavy a Bavorského lesa připravovali v litinové naběračce ve sklářské peci. Naběračka sloužila k nabírání a odstraňování zbytkového skla při výměně pánví. Řemeslníci však brzy postřehli, že se těžká naběračka výborně hodí i jako hrnec na pečení, a tak si ve sklářských nebo temperovacích pecích připravovali různé (většinou zvěřinové) pochoutky. Naběračka se musela před použitím vyčistit. Čistila se tak, že se silně zahřála v peci a pak se prudce ochladila v potoce. Zbylý rez prý dodal masu zvláštní kořeněnou chuť.

PIVO ZA ZPOVĚDNÍ LÍSTEK

Ještě asi do pol. 20. století bylo povinností každého křesťana, aby se šel před Velikonocemi vyzpovídat. Farář po zpovědi vydal každému věřícímu zpovědní lístek jako potvrzení. Říká se, že farář po Velikonocích šel od domu k domu a vydané zpovědní lístky zase vybíral. Tím měl kontrolu, kdo u zpovědi byl a svou velikonoční povinnost splnil. Krátce po Velikonocích pak panoval v hospodách čilý obchod se zpovědními lístky - hosté ze vzdálenějších míst farnosti, kam farář kvůli daleké cestě zašel jen málokdy, nabízeli lístky těm, kteří ke zpovědi jaksi nedošli, ale kteří mohli čekat farářovu kontrolní návštěvu. Běžné bylo, že se za jeden lístek platilo deseti mázy piva. Hospodský měl samozřejmě radost ze zvýšeného obratu a farář z toho, že v jeho farnosti žili spořádaní občané.

VZÁCNĚ DOCHOVANÁ ŠATLAVA

Šatlavy bývaly zpravidla součástí radnic historických měst. Většinou se umisťovaly v zadním - dvorním - traktu nebo ve sklepeních. Významnější osoby bývaly vězněny v poněkud méně drsných podmínkách, často v radničních věžích. Vězení bývalo nezřídka spojeno s místností, kde se vykonávalo útrpné právo. V blízkosti mohla být i soudní síň, jako je tomu například v Klatovech, kde z místní radnice, kde zasedal soud, bylo možné přejít rovnou do "katovny", která se nacházela v patře sousední Černé věže.
Vzácně a velmi původně se radniční vězení dochovalo v Kašperských Horách. Jedná se o celkem čtyři valeně klenuté cely v přízemí a prvním patře severozápadního rohu čelního křídla radnice, které jsou přístupné rovněž z klenutých chodeb. Cely jsou vybaveny dodnes dochovaným funkčním a na svou dobu poměrně důmyslným systémem vytápění, kdy jedno ohniště (krb), obsluhované z chodby, vytápělo do zvláštních železných kamen (výměníků) obě sousední cely.
Kronika města uvádí jako docela vzácné situace, když se cely náhle ocitly bez pykajících delikventů. V těch dnech byl na radnici vyvěšován bílý prapor na znamení toho, že "soudní vězení je prázdné". Takové vězení mohlo tenkrát za starých časů plnit ve svém důsledku i sociální podpůrné funkce, když drobným delikventům - bezdomovcům, žebrákům, tulákům...dávalo možnost "v teple a pohodlí" vězení přečkat nejhorší čas zimy.
34 fotek, 6.12.2015, 232 zobrazení, 99 komentářů | architektura, cestování, země
Side vzniklo před 2700 lety jako obchodní kolonie řeckého antického města Kyme. Tato informace je podivná, protože k mateřskému městu, které leží nedaleko Smyrny, je to po pobřeží skoro 900 km. Přijde mi to podobně absurdní, jako kdyby Mladá Vožice založila kolonii Užgorod. A tak nebylo divu, že vyslaní kolonisté záhy zapomněli na svou domovinu a splynuli postupně jak fyzicky, tak jazykově, s místním obyvatelstvem chetitského původu. Důkazem je původ názvu Side, který v chetitštině znamenal "granátové jablko". Malé město Kyme přecenilo své síly a nebylo schopno na takovou dálku uplatňovat svůj vliv. Město vzkvétalo a stalo se obchodním a intelektuálním centrem středomořské Pamfýlie. Blahobyt trval až do počátku 1. století BCE, kdy se města zmocnili piráti a přeměnili ho na svou námořní a otrokářskou základnu. Obchod s otroky byl vždy doménou ostrých hochů, kteří si do svých věcí nechají jen zřídka mluvit. Začali mačkat blahodárný nektar granátového jablka, co to šlo.
Jistý pergamonský král, který si nevěděl rady, jak uchopit a vyřešit zdejší situaci, to vzal z opačného konce. Založil nedalekou Antályi, jako obchodního i vojenského rivala pirátskému Side, což mělo pro Side později dalekosáhlé následky. V kraji dlouhá léta panoval neklid, který neprospíval obchodu ani městu samotnému. Až v roce 67 BCE římský vojevůdce Pompeius porazil piráty a nastolil na celém jižním pobřeží Anatolie klid a pořádek. Po létech mafiánské pirátské anarchie se konečně dostavila prosperita, která trvala až do začátku 4. století. Římané dohlíželi na běh věcí veřejných, ponechali ve městě trh s otroky, ale částečnou nezávislost si město přesto zachovalo. Většina současného Side je právě z tohoto římského období prosperity. Ve čtvrtém století se začaly stupňovat útoky kmenů ze severu a Side začalo tím pádem upadat, éra prosperity skončila..
V následujících dvou stoletích ještě došlo k částečnému vzestupu, když se sem přestěhovalo byzantské biskupství.
V 6. století ale celé jižní pobřeží zahalil mohamedánský mrak. Když se k tomu ještě přidalo ničivé zemětřesení, v důsledku kterého vyschly některé důležité studně, tak nezbývalo dost sil na uchování života ve městě.
Ještě jeden pokus o návrat bývalé slávy byl na sklonku byzantského panování v 11. a 12. století. Město tehdy obydlela židovská komunita, ale i tento poslední marný pokus skončil opětovným vyplněním města krvelačnými Mohamedány. Sysifovské úsilí nenašlo další pokračovatele a většina populace se přestěhovala do Antalye.
Side zavál na mnoho století prach, než ho znovu objevili moderní lidé. Nejdříve archeologové, před pár lety koupáci a letos v prosinci také naše drobná cestovatelská povětšinou jihočeská, ale z jedné čtvrtiny také pražská, skupinka.
81 fotek, 23.1.2016, 153 zobrazení, 45 komentářů
Takové je prý průměrné množství molekul, ze kterého se skládá sněhová vločka, no, já to nepočítal, kdesi jsem to vyčetl, ale vločky mám moc rád a rád si je prohlížím. Také jsem vypozoroval, že ty nejkrásnější padají vždy, když jsem v zaměstnání a nemám foťák.Letos jsem měl vlastně jen jednu příležitost, a ty pěkné padaly jen pár minut.Foceno je to fušersky, protože správně bych je měl fotit ze stativu a s předsklopeným zrcátkem a s živým náhledem a dálkovou spouští, ale já na ně šel "z ruky", tudíž nízké clony a malá hloubka ostrosti...Ono by to stejně moc nešlo, protože chumelilo hodně a foukal vítr, takže buď by mi to focenou vločku odfouklo, nebo zapadalo...
51 fotek, únor 2009 až listopad 2015, 696 zobrazení, 873 komentářů | krajina, příroda, zvířata
Od jara do zimy
krajina nosí mi
radost a potěchu.
Pohlížím bez dechu
na šňůru zázraků,
vetkaných do mraků,
do stromů, do polí.
Když mysl dovolí
zřít nejen očima,
souznění začíná
ladit své tambury.
Nemyslím na chmury.
Spočívám...

Namísto toho, abych upekla vanilkové rohlíčky, které mám moc ráda, strávila jsem odpoledne čtvrté adventní neděle prohlížením starých fotek (ty mám ještě raději). Nakonec jsem několik z nich vybrala, přiřadila k fotkám novějším, přisypala koření z veršovacího pytlíku, a album bylo na světě.
Tak jsem v čase vánočním mazaně obdarovala sama sebe. Pokud potěším i Vás, bude moje radost stejně veliká jako vánoční strom ve Vatikánu.
Děkuji, že jste přišli. :)
50 fotek, březen až září 2015, 373 zobrazení, 293 komentářů | koníčky, příroda
Všechny tyhle kameny našel můj muž sám, všechny držel několikrát v ruce a u každého z nich ví přesně, odkud si ho přivezl. Přesto mu udělalo velikou radost, že jsem mu jeho šutříky nafotila a zabalila do alba. Prostě a jasně, Darmoťák už má Vánoce!
A protože sdílená radost je dvojnásobná radost, rád se s Vámi o tu svoji podělí.
Pro zpestření jsme zařadili i několik kousků ze Slovenska.
Děkujeme za návštěvu. :)
53 fotek, podzim 2015, 829 zobrazení, 93 komentářů | krajina, příroda
Po barvách hlad,
po těle chlad.
Posvítí? Snad...
Na každý pád
než listopad
řekne: JDU SPÁT,
budu si hrát.

Doufám, že Vás to moje blbnutí trochu potěší, protože mě to dost bavilo.
Díky za návštěvu. :)
41 fotek, květen 2014 až červenec 2015, 404 zobrazení, 141 komentářů | architektura, krajina, příroda
Na Lipně je krásně, ale doma je taky hezky. Aby ten náš jihozápad vlivem kouzla široké vodní hladiny nezapadl, poskládala jsem tohle album z obrázků tří zajímavých míst Domažlicka a Klatovska.
Po pravdě řečeno, taky jsem k vlastnímu údivu dostala chuť koncem roku trochu víc uklidit. Cif ani Cillit jsem k tomu nepotřebovala, šlo totiž o úklid úložišť. (Vzhledem k tomu, že fotky z Čerchova a z Rábí jsou přes rok staré, bylo už načase.)
Spojila jsem tedy příjemné s užitečným: oprášila vzpomínky, stáhla pár informací z internetu, srovnala si myšlenky (přitom jsem vyluxovala lednici), probrala jsem fotky, a album bylo na světě.
Jestli nemáte zrovna nic důležitého na práci, zvu Vás ke mně na návštěvu. (Nebojte se, hlad mít nebudete. Lednice je sice vyluxovaná, ale sklep praská ve švech. S tím bych měla v rámci předvánočního úklidu úložišť taky něco udělat...)
42 fotek, 14.8.2015, 1 563 zobrazení, 44 komentářů | krajina, lidé, příroda, rodina-přátelé, sport
46 fotek, srpen 2015, 3 810 zobrazení, 5 komentářů | krajina, lidé, příroda, rodina-přátelé
Druhý srpnový týden je z dlouhodobého hlediska ze všech srpnových (ne-li prázdninových) týdnů teplotně i srážkově nejstabilnější. Není moc horko ani zima, moc sucho ani mokro, výkyvy počasí mají jen lehce kolísavý (nebo spíš kolíbavý) charakter.
Ukolíbáni tímto vědomím, vyplývajícím nejen ze statistik ČHMÚ, ale i z vlastní zkušenosti, odjížděli jsme vloni na Lipno naprosto v klidu, nepříznivou předpověď počasí házejíc za hlavu. A ejhle! Meteorologové se kupodivu trefili. Teplota se pohybovala mezi 13 - 18 °C, pršelo téměř denně, a kdybychom se po večerech nezahřívali Activitami, drinky a koktejly, museli bychom si zatopit v kamnech.
Poučeni novou zkušeností, letos jsme v obezřetnosti ohledně počasí nepolevili. Správně jsme předpokládali, že aby zůstal druhý srpnový týden i nadále teplotně nejstabilnější, musí být po loňském marastu zákonitě vedro a sucho, stejně tak jako celé prázdniny.
Připravili jsme se opravdu důkladně. Nechyběly klobouky, brýle, opalovací krémy, Panthenoly, voda, mrkev, plavky...Ale moc to nepomáhalo. Vedro bylo fakt k nevíře! (Nevíte, kde koupit vějíře?)
Řekli jsme si, že se na tu monotónní oblohu bez mráčku nebudeme mračit, protože by nás to stejně neochladilo, a kromě vějířů z karet a křížovek jsme zavedli další účinná antihicová opatření. Vyjádřeno čísly, vypili jsme minimálně třikrát tolik tekutin než obvykle, minimálně dvě hodiny denně jsme byli za koupáky, minimálně jednou denně jsme si dávali dvacet a minimálně dvacetkrát denně jsme se smáli tak, až těm chechtavějším z nás tekly slzy. Hodně osvěžující!
Potvrdilo se, že na to, jestli je hezky, nemusí mít počasí zásadní vliv.

Fotky tentokrát moc komentovat nebudu. (Budu doufat, že Vás osloví samy. :))
Tak se mějte hezky a děkuju za návštěvu...
46 fotek, 16.8.2015, 50 zobrazení, 72 komentářů | rodina-přátelé
56 fotek, 17.7.2015, 290 zobrazení, 14 komentářů | architektura, města, příroda
Botanická zahrada, Trojský zámek, Valdštejnská zahrada, Palácové zahrady... Místa, kterým sluší všechna roční období i každý úhel pohledu.
Tak Vás zvu na ten můj. :)
43 fotek, květen až červenec 2015, 359 zobrazení, 34 komentářů | architektura, krajina, města
34 fotek, jaro 2015, 411 zobrazení, 112 komentářů | příroda, zvířata
...aneb voda v roli hlavní i vedlejší.

V první části alba je voda divadlem jednoho herce, který díky své originalitě a působivosti rozzáří celé jeviště.
Ve druhé části vystupuje voda v roli vedlejší. Ale vzhledem k tomu, s jakou samozřejmostí se dokáže proměnit z žabího útočiště na mléčný bar, není její talent kreativitou hlavních aktérek nijak zastíněn.
Voda v poslední části alba je pouhým komparsem, který dokresluje pohodu během rybaření na Hracholuské přehradě. Pokud Vás napadlo, že by byl vhodnější příměr voda - kulisa než voda - kompars, říkám Vám rovnou, že to neprojde. Vždyť voda je přece tak živá!

Díky, že jste ke mně nakoukli, a mějte se moc hezky. :)
46 fotek, duben až červenec 2015, 878 zobrazení, 363 komentářů | krajina, příroda
Tématicky zajisté
album velmi nečisté. :)

Záběry, které jsem nafotila cestou do půvabného kraje činorodé Džín, cestou za zářivými aragonity ležícími v kraji neméně zářivé Eggy, nebo cestou za invencí sklářského výtvarníka Vladimíra Kleina. Ale objeví se tu i fotky zcela nepoetické, pořízené například při krocení hladového žaludku (cestou plného talíře).
Někdy jsem fotila jen tak narychlo z auta, jindy pět minut poté, co jsem z auta vystoupila. Prostě takové fotky mimochodky.
Ale i mimochodky můžou dát pěknou fušku. Například trs konikleců vykvetlých na útesu větrné strany vrchu Hradiště není zrovna snadným cílem fotografova hledáčku. Obzvlášť trpí-li fotograf(ka) závratěmi z výšek. :)

Děkuji Vám za návštívení a přeji hezké léto!

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron