Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

43 fotek, 9.5.2015, 115 zobrazení, 248 komentářů | architektura, dokumenty
Je to jen taková prohlídka zámku, co se špatně komentí, tak šetřete síly, je to tu jen k nakouknutí:)
58 fotek, 2.5.2015, 217 zobrazení, 342 komentářů | architektura, lidé, makro, příroda
V dolní části hraničního Klopotského potoka (zvaného také Gelobtbach) u Dolního Žlebu, se nachází asi 3m vysoký vodopád padající do vodní nádrže, náležící k bývalému mlýnu. Rovněž celý zdejší přírodní amfiteátr obklopený vysokými pískovcovými stěnami byl roku 1856 vytvořen lidskou rukou.
Klopotským potokem, a tedy i proudem vodopádu, prochází pomyslná hraniční čára mezi Českem a Německem. Třímetrový Klopotský vodopád ovšem není přírodní, ale vznikl v souvislosti s provozem vodního mlýna jako součást umělé napájecí vodní soustavy s jezírkem. Pokud by šlo o výtvor přírody, pak by se jednalo o typ hrazeného vodopádu. Voda totiž přepadává přes hráz pískovcových balvanů, která odklonila jeho původní přirozený tok o několik metrů směrem vpravo. Stavitelem hráze ovšem nebyly přírodní síly, ale člověk.

Chcete-li Klopotský vodopád spatřit, musíte se vydat z obce Dolní Žleb na levém břehu Labe směrem po proudu řeky a u hraničního přechodu pro turisty uhnout vlevo pod most železniční tratě. Neznačený chodník stoupá po německé straně kolem zřícenin bývalých budov mlýna Gelobtbachmühle až k napájecí nádrži někdejšího mlýnského náhonu. Na balvanu pod vodopádem je vytesáno datum 5. 10. 1856 a jméno Theodor Schneider. Potok Klopot, a tudíž i vodopád, mívají relativně dostatek vody po celý rok.

To, že vodopád není přírodní, neubírá nic na kráse místa, na kterém se nachází. V horkých letních dnech navíc nabízí hráz u vodopádu příjemné koupání stranou od hluku a davů lidí. Nad hranou vodopádu Klopotský potok vymodeloval malebnou soutěsku. Co ztrácí na délce, to bohatě dohání svým divokým nespoutaným rázem. Zdejší vegetace si svobodně roste bez dozoru lesníků, skalní stěny se navzájem téměř dotýkají a voda potoka chvílemi mizí v zajetí černých převisů. O jedinou připomínku civilizace se tudíž postarala liduprázdná pěšina.
59 fotek, duben 2015, 69 zobrazení, 247 komentářů | architektura, makro, města, příroda, zvířata
37 fotek, 28.4.2015, 106 zobrazení, 210 komentářů | příroda, zvířata
83 fotek, duben 2015, 125 zobrazení, 424 komentářů | architektura, makro, města, příroda, zvířata
60 fotek, duben 2015, 110 zobrazení, 307 komentářů | města, příroda, zvířata
58 fotek, 25.6.2015, 185 zobrazení, 239 komentářů | kultura, lidé, události, umělecké
Srdečně Vás zvu na výstavu známého děčínského výtvarníka Zbyška Macháčka a kreativní výtvarnice Soni Klimentové - 25.6. - 19.8.2015 v Děčínské Synagoze

www.zbysekmachacek.cz

www.medvedsdusi.moxo.cz
77 fotek, 19.4.2015, 174 zobrazení, 395 komentářů | architektura, krajina, příroda, rodina-přátelé, zvířata
Přiznávám, neumím to napsat ani nafotit tak jako Darmotka, ale dám vám sem odkaz na její album, tak se krásou Jetřichovicka můžete pokochat i u ní:-)
http://darmotka.rajce.idnes.cz/Ceske_Svycarsko_-_Jetrichovicke_vyhlidky_a_Pravcicka_brana
Darmotko, děkuji tobě i tvému muži, že jste mě a mého muže přizvali k tomuto krásnému společnému výletu a děkuji i svému muži, že mě do Jetřichovic popovezl, bez něj bych to sice zvládla také, ale poněkud méně pohodlněji a bez něj by to prostě nebylo ono:-) Jsem moc ráda, že jsme byli čtyři a že to tak skvěle vyšlo:-)
A omlouvám se za vyšší počet fotek než je obvyklé, ale prostě jsem nemohla jinak...je to takové kochací a méně slovní albumko.
67 fotek, 11.4.2015, 191 zobrazení, 349 komentářů | příroda, zvířata
Fotek je zase trošku víc, tak se klidně nezdržujte komentěním :-)
53 fotek, 10.4.2015, 137 zobrazení, 388 komentářů | architektura, makro, příroda, vesnice, zvířata
Protáhlý, úzký a nahoře poměrně plochý čedičový hřeben (496 m) s polostepní vegetací se nalézá východně od komunikace mezi obcemi Hlinná a Kundratice, 6,5 km od Litoměřic.
Tvoří okraj většího skalního celku, jehož nejvyšší bod je Lysá hora (574 m), se sklonem k západu. Na části příkrého severního svahu se nad otevřeným suťovištěm nacházejí neobvyklé, kolmo vztyčené a členité skalní útvary až 10 m vysoké, některé připomínající hradby s cimbuřím, jiné zase menhiry, tzv. Učitel a žáci. Západní část je zakončena nevelkou, rovnou skalní stěnou z čedičových hranolů.
Tato lokalita je místem výskytu vzácných a ohrožených rostlin, rostou zde kriticky ohrožený koniklec otevřený (C1), silně ohrožený koniklec luční český (C2) a jejich kříženec koniklec Hackelův, jedná se o jedno z mála míst v Č. středohoří, kde se tyto druhy vyskytují společně. Kromě nich je možné nalézt např. sasanku lesní (C3), lilii zlatohlavou (C4), plicník úzkolistý (C2), chrpu chlumní (C3) a mochnu bílou (C4). Na jejich ochranu zde byla 6.7.1949 na výměře 6,7 ha vytvořena Přírodní rezervace, později zařazená mezi Evropsky významné lokality a také do soustavy Natura 2000. Od dob optima výskytu konikleců v 70. letech 20. století však došlo k poklesu jejich populací, protože koncem 80. let 20. stol. skončilo pravidelné obhospodařování pozemků, zůstalo jen pár desítek trsů ze dřívějších stovek exemplářů. V současné době se situace řeší pravidelným vyřezáváním křovin a náletů, vypalováním stařin, od r. 1999 byla znovu zavedena udržovací pastva ovcí.
54 fotek, 10.4.2015, 134 zobrazení, 347 komentářů | architektura, krajina, příroda, rodina-přátelé, zvířata
Tato hora se nachází vzdušnou čarou 3 km severně od Litoměřic, 0,5 km jihovýchodně od obce Hlinná. Z návsi obce Hlinná se jde po žluté značce ve stejném směru jako na Holý vrch, u studny se vzrostlou lípou po pravé straně se pokračuje stále rovně, po 100 metrech odbočit doprava a po zarostlejší cestičce dojít k vrcholu. Během ní i na vrcholu několik částečných výhledů do okolí.
Výrazná dominanta nad Litoměřicemi, zčásti zalesněná hora se stepními loukami, skalnatými výběžky a sutěmi (545 m). Vrchol hory nabízí nádherný rozhled do širokého okolí. Východně Křížová hora a část Ralské pahorkatiny včetně nejvyššího vrcholu, jižně a jihovýchodně Litoměřice, na horizontu Říp, jihozápadně Milešovské středohoří, západně až severozápadně menší část Krušných hor, dole obec Hlinná, severozápadně až severně Varhošť a Holý vrch, severovýchodně vrcholové partie Dlouhého vrchu. Pod vrcholem skalnaté sutě. Na jihozápadní straně jednoho ze skalnatých výběžků je malá jeskyně.
V roce 1949 byl vrch prohlášen přírodní památkou a to z důvodu ochrany bylinných společenstev stepního charkteru s výskytem konikleců, konkrétně koniklece lučního českého, Koniklece otevřeného a jejich křížence koniklece Hackelova, který zde byl popsán. Vzhledem k totálnímu úbytku těchto druhů bylo v roce 1970 navrženo zrušení chráněného území, což bylo podpořeno i pozdějšími výzkumy. Dnes, vzhledem ke zlepšení stavu životního prostředí a přírodních podmínek se sem však tyto druhy opět vracejí.
64 fotek, březen 2015, 143 zobrazení, 365 komentářů
Zbytek březnovek - je jich dost, tak klidně nekomentujte:-)

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter